Skladování doutníků:

Většina doutníků z naší nabídky jsou doutníky vlhké. Vlhké doutníky obecně výrobci doporučují skladovat při relativní vlhkosti 72%. Ze zkušenosti však tuto hodnotu považujeme za hraniční, doporučujeme hodnotu nižší - optimálně 60%, případně i 50%. To proto, že pokud se vlhkost neuhlídá směrem nahoru, může doutník plesnivět. Při nižších hodnotách toto nehrozí. Doutník skladovaný pod 40% vlhkosti může popraskat, ale viděli jsme to jen při uložení v extrémně suchém vzduchu. Sušší doutník je tvrdý, při odstřižení zavřeného konce na řezu praská a při kouření je ostřejší chuti.

Skladování suchých doutníků je možné při relativní vlhkosti 5% a vyšší. Při skladování mezi vlhkými doutníky, tedy při relativní vlhkosti do 72%, neztrácí na kvalitě a bývá při kouření jemnější chuti.

Za popraskání doutníků z přílišné ztráty vlhkosti prodávající nenese odpovědnost, stejně tak z výskytu plísně při převlhčení. Krátké překmitnutí do vysoké vlhkosti nebývá důvodem k plesnivění, doutník je ale nutné ihned z vlhkého prostředí vyjmout a nechat mírně vyschnout. Dobrou pomůckou pro posouzení je lehký stisk mezi prsty: převlhčený je hadrovité konzistence, přesušený je tvrdý. Optimální je pružná konzistence.

Vlhké doutníky, ale nepřevlhlčené, zabalené do folie a držené v chaldu, případně přímo v ledničce, mohou vydržet v pořádku celé roky.

Krupičková krystalizace tabákového oleje je jev, který někdy překvapí člověka neznalého tohoto jevu - první dojem je, že jde o tečky plísně. Tak tomu není a tato krystalizace není na újmě kvalitě a nesnižuje požitek z kouření.

Mýty o humidorech:

O humidorech se vytvořilo mnoho mýtů. Jsou tak silné, že se setkáváme se zákazníky, kteří se bojí koupit si doutníky, protože nemají humidor. To je samozřejmě nesmysl a je to výsledek ohlupování lidí, aby utratili víc peněz. Nic proti pěknému humidoru, vypadá to dobře, ale jakákoliv krabice, jakýkoliv uzavřený prostor, byť sklenice od okurek, poslouží stejně. Vedle doutníků se vloží hadřík nabo ubrousek s vodou tak, aby doutníky nebyly v přímém kontaktu s vodou. Doutníky pak vzduchem natáhnou vlhkost a když je člověk trcohu inteligentní a občas se podívá, jestli nepřevlhčil, nebo jestli se naopak voda neodpařila ven, tak je to jednoduché a dostačující.

Mýty kolem doutníků, to je kapitola sama o sobě: o kubánských doutníkách to nejlépe vyjadřuje rčení: A je to pravý doutník - kubánský? Stejně dobré doutníky jako na Kubě se vyrábějí v několika desítkách jiných zemí. Nebo že doutník nesmí vyhasnout - pak už se nedá kouřit. Samozřemě je to nesmysl - očistit, spálit pak před prvním potáhnutím dehet na očištěném vyhaslém konci a kouří se dál. Něco jiného je, když se doutník kouří ve vlhkém sychravém počasí - to se vytvoří dehet, že ani bez vyhasnutí prostě po odkouření určité délky už se dál kouřit nedá.